Bílé krvinky

Neutrofily patří do kategorie granulocytů, která je charakteristická přítomností granulí v cytoplazmě. Hrají významnou roli v obranyschopnosti organismu a jsou to první imunitní buňky, které se objevují v místě infekce – obvykle do jedné hodiny. Děje se tak prostřednictvím procesu označovaného jako chemotaxe. Neutrofily umí fagocytovat jiné buňky, které se zdají být pro organismus škodlivé, například bakterie. Tento proces však samy o sobě nepřežívají. Hnis je tvořen především odumřelými neutrofily a jimi strávenými bakteriemi.

Absolutní a relativní počet neutrofilů poskytuje informace významné pro diagnostiku a sledování infekcí a je také brán v úvahu během chemoterapie. Zvýšený počet neutrofilů lze pozorovat i ve fyziologickém stavu, např. jako následek stresu nebo také u kuřáků.

Lymfocyty pocházejí z lymfoidních kmenových buněk, jejich vývoj není omezen pouze na kostní dřeň a probíhá v primárních a sekundárních lymfatických orgánech.

 Obranná funkce lymfocytů vůči infekcím spočívá v rozeznávání vlastních buněk organismu od cizorodých. Molekuly, které tělo identifikuje jako cizorodé, se označují jako antigeny. Každý lymfocyt je stimulován výhradně jedním specifickým antigenem. Jakmile lymfocyty rozpoznají takový antigen, začnou s ním bojovat pomocí produkce chemických látek.

 Existují tři typy lymfocytů: B lymfocyty, T lymfocyty a tzv. přirození zabíječi - NK buňky. Lymfocyty patří do skupiny mononukleárních bílých krvinek. Všechny lymfocyty jsou sice v porovnání s jinými bílými krvinkami malé, kulaté a neobsahují granula, nicméně existuje široká škála různých podtypů lymfocytů a jejich rozlišení je z pohledu morfologie složité.

Důvodem zvýšeného počtu lymfocytů může být infekce nebo zánět, ale také některé typy maligních onemocnění, zejména hematologických. Analyzátory Sysmex poskytují informace o absolutním a relativním počtu lymfocytů a některá hlášení analyzátoru mohou poukazovat na možnou přítomnost podezřelých lymfocytů. V tomto případě je potřeba provést následující mikroskopické vyšetření pro potvrzení nálezu.

Monocyty patří stejně jako lymfocyty do skupiny mononukleárních buněk, ale pocházejí z myeloidní vývojové řady, jejíž buňky jsou produkovány pouze v kostní dřeni. 

 Monocyty mají zásadní úlohu v imunitní odpovědi organismu. Mohou se rychle přesunout na místo infekce, diferencovat se na makrofágy a dendritické buňky a vyvolat tak imunitní reakci. Buňky monocyto-makrofágového systému mohou pohlcovat cizorodé částice a rozkládat je na antigeny, které pak mohou prezentovat na svém povrchu.

 Počty monocytů z analyzátoru jsou uváděny v absolutním počtu a ve formě podílu monocytů k celkovému počtu bílých krvinek. Zvýšený počet monocytů může indikovat různé patologické stavy, např. chronický zánět nebo infekci, ale může se objevit i v případě zhoubných onemocnění, jako je chronická myelomonocytární leukémie.

Eozinofily patří stejně jako neutrofily do kategorie granulocytů, protože obsahují granula s různými enzymy. Mohou se pohybovat a fagocytovat částice. Vzhledem k tomu, že usmrcují parazity uvolňováním určitých cytotoxických enzymů, podílejí se na hypersenzitivních reakcích. Zvýšený počet eozinofilů bývá nejčastěji spojen s přítomností parazitů nebo alergií. Eozinofilie může také poukazovat na maligní onemocnění, neboť je zjevným indikátorem některých typů neoplazie.

Bazofily jsou bílé krvinky kategorie granulocytů a jsou v periferní krvi zastoupeny nejméně. Podobně jako u eozinofilů zvýšený počet bazofilů často, i když ne vždy indikuje alergii nebo parazitární infekce. Společně s mastocyty působí jako efektory v komplexních procesech, jako je chemotaxe nebo adheze krvinek a působí jako imunomodulátory při alergických reakcích.